Máme toho v televizi a rádiu a novinách až až. Amerika je prohnilá špionážní sítí, která hází špínu všude kolem. Rusko je totalitní stát pod vládou člověka, který myslí zastydl v době carské. Naše veřejnoprávní televize je cenzurovaná. Média si jedou svoje texty a předhazují je nám, jak se jim zamane. V Americe i Rusku to zajisté nebude jinak.
Co je však oběma národům vlastní a mají to stejné?
Patriotismus!
Vlastenectví a hrdost na svoji zem. Je úplně jedno jestli to mají opodstatněné, nebo zastřené propagandou. Ano, propagandou, kterou si každý jede po svém. V dnešní době není možné snad už věřit ničemu, pokud na ona místa člověk nedojede a nepřesvědčí se sám.
Bohužel nemám tu možnost a proto čtu.
A při čtení se dozvídám stále to samé. Jsou hrdí a věří! Hrdí na svoji vlast a národ. Věří svým představitelům a nenechají se zviklat. Obojí ve jménu svobody. Ať už si ji každý vykládá jinak.
A co my? My nic. Nevěříme, haníme, špiníme, svobodu nechceme. Dovolujeme za nás mluvit garnituře, která by se ani v jedné výše zmíněné zemi neuchytila.
Na patriotismus pohlížíme spatra, nepřipouštíme změnu názoru, když před námi leží argumenty a hlavně nechceme mít za nic odpovědnost. Ať rozhodnou Ti druzí (mimochodem, film stejného názvu doporučuji).
Blaničtí rytíři nevyjedou. Jsou jen metaforou pro stmelení národa v dobách nejhorších.
Půjdeme v jednom šiku, nebo se necháme hnát Krysařem?