Zdravím Michale, asi to nebude úplně k věci a k článku, ale ono rčení: "Milý státe, jsi plnoletý, starej se sám" jsem slyšel před 22 lety od mého táty a tato věta nás navždy dala od sebe. Zatím cestu nenacházíme, ale je to pro mne obrovská zkušenost, kdy si dávám skutečný pozor, abych takhle neodstřelil nikoho z mé blízkosti, protože se všichni potřebujeme a ještě potřebovat budeme

Zdravím Milane. Myslím, že to k věci je. Tuto větu také nemám rád, i když mi nebyla nikdy přímo adresována. Přesto jsem ji použil. Stát je pro mne nyní potomek, který velmi zklamal a nevyužil ani jednu šanci, kterou dostal. Proto jsem se k němu takto vyjádřil...stejně jako rodič, který by doufal, že to k něčemu pomůže. Je otázkou, jestli se tato věta použila ve správný čas...To už však musí posoudit jiní.

Na stát nikdy nespoléhej! I když žít jako emigrant také není žádné žůžo!

Kdyby se ale trápil, navrhuji eutanázii.