Sentiment dětských her

Nejsem sice nějak starý, nebo si to nemyslím, ale dnes jsem se cítil velmi stár. Dnes jsem se vrátil mnoho let zpět a měl možnost spolu se synem vzpomínat a přenést se do mládí. Nebudu dnes psát o politice, o morálce politiků ani o ničem podobném. Bude to jen pár řádek, veskrze vzpomínkových…Budu rád, když se přenesete do těch časů se mnou.

Každoročně je pár chvil, kdy svému synovi odhaluji hračky a zábavu mých dětských let. Někdy to přijímá až chladně, jindy s nadšením. Pro mne to je pokaždé velký sentiment a návrat do dětských let, plných fantazie a her. Dnes v podvečer byla opět jedna z těch chvil. Jedna z posledních. Nemám už moc hraček ani věcí z mládí a dětství, které bych chtěl předat dál.

Dnes jsem se zasekl u postaviček indiánů a kovbojů, u postaviček rytířů a pirátů. Tohle ještě byli FIGURKY! Žádný ošklivý pevný plast, ale pevná a pružná guma, či co. Krásně vybarvené, stylizované. Náčelníci a lukostřelci. Kovbojové padouši a pistolníci. Piráti s poklady podpaží a ve druhé meče a dýky. U každé postavičky se mi vybavilo jak jsem s ní hrál, jestli byla zákeřná padoušská, nebo naopak zachránce všeho. Vzpomínky vycházely na povrch, připomínal jsem si mnoho bitev a staveb, které se mnou prožili a hlavně, které mi fantazie umožnila.

Bylo mi po tom všem smutno. Nikdy už se tahle fantazie nevrátí a můžu jen doufat, že syn se tomu aspoň trochu v dnešní době přiblíží…V dnešní době plné technologií, které svým způsobem tu fantazii kradou. Neviním je a ani neobviňuji. Jen je mi to líto. A díky té lítosti jsem si řekl, že vám to musím napsat. Protože určitě nejsem jediný s podobnými vzpomínkami a hrami. S hrdiny indiánskými náčelníky a padouchy, zlými kovboji.
A pro čtenáře zběhlejší v této komplikované hře bych pouze chtěl podoktnout, že jsem nebyl Apač, ale Sioux.

Díky za dětství, které měl každý jedinečné, a doufejme, že naše děti to budu brát podobně při předávání a odhalování svých dětských pokladů generaci, která ještě není na světě.
Je jen na nás, jak moc jim to umožníme a jaké podmínky k tomu vytvoříme.

Na závěr bych si dovolil použít větu z filmové série:

„Na každém konci je krásné to, že něco nového začíná.“